Vůbec první učebnicí, která vyšla v nakladatelství Alter, byla Živá abeceda. Na její titulní straně tančí čtveřice dětí mezi motýly a květinami a praví se v ní, že „MALÁ OLA SE TULÍ“. Na titulní straně jednoho ze tří dílů Českého jazyka 9, který spolu s Čítankou 9 a Literární výchovou 9 vychází v těchto dnech, je vyobrazen teenager volající mobilem a mimo jiné se v něm praví, kterak získat informace z internetu a jak využívat slovník synonym z programu Word.
Mezi prvním a posledním titulem řady je deset let práce. A také šest ocenění Zlatá stuha, dva tituly Nejkrásnější česká kniha roku, dvě Plakety SCHOLA NOVA, jedna Cena Comeniana a jedna Pečeť kvality CZECH DIDAC. O češtinách, které vzbuzují nadšení reformních učitelů i rozpaky tradicionalistů, hovoří hlavní metodička nakladatelství Alter Hana Staudková
Čím je právě dokončená řada učebnic českého jazyka pro druhý stupeň ZŠ a příslušné ročníky víceletých gymnázií specifická?
Tím, čím všechny tituly Alteru. Nabízí jiné postupy i cíle, než předkládají klasické učebnice, postavené pouze na osvojení si učiva. Naším cílem je naučit žáky pracovat s informacemi a získané informace aplikačně využít – tedy to, co se v poslední době tak vzletně nazývá funkční gramotností člověka a oč my se v učebnicích snažíme už deset let.
Jakými prostředky?
Učebnice Alteru volí postupy programového i problémového vyučování a v maximální míře se snaží o algoritmizaci učiva. Nepředkládají žákům hotové poznatky, ale vedou je tak, aby sami pozorovali a shrnovali jevy, z nichž mohou potřené poznatky vyplynout, aby sami vyvozovali závěry.
V dosud nebývalé míře jsou také vedeni k práci s informacemi. Protože těžiště informačních zdrojů se dnes přesouvá od tištěných publikací k elektronickým médiím, zejména internetu, obsahují naše učebnice nejen odkazy na Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny, ale také poučení o postupu při vyhledávání informací na internetu, v elektronických encyklopediích a v digitálních slovnících. Ke konkrétní látce pak uvádíme i odkazy na relevantní webové stránky.
Ne všechny školy a ne všechny děti ovšem mají k těmto zdrojům informací přístup.
Toho jsme si vědomi. Odkazy na elektronická média jsou v učebnicích prezentovány jako rozšiřující možnosti, efektivní používání učebnice není jejich dostupností podmíněno. Základní informace, které žák potřebuje, musí najít přímo v učebnici. Ta proto obsahuje zásobníky informací: přehledy, tabulky, modely pro znázornění a podobně. Je ovšem tragickým omylem, pokud učitel tento zdroj informací pochopí jako sumu určenou k pamětnému osvojení. Tím pak snadno dojde k mylné domněnce, že učebnice z Alteru jsou neúměrně náročné.
A nejsou? Lze se setkat i s názorem, že jde o učebnice pro elitu.
To ani náhodou! Tenhle mýtus byl na prvním stupni již dávno překonán. Pedagogická i rodičovská veřejnost se přesvědčila o přístupnosti, vstřícnosti i vlídnosti učebnic ALTER k žákům. Učebnice dávají široké možnosti individualizace výuky, lze s nimi pracovat na různé úrovni kvantity i kvality osvojovaného učiva.
Část učitelů se k nim přesto staví poněkud podezíravě.
Při uvádění nové – zcela jinak koncipované – řady učebnic sehrává svou roli i obava učitelů, zda nové trendy ve výuce na ně nebudou klást ještě vyšší nároky, než ty stávající – klasické. U učebnic ALTER je tomu však právě naopak, poskytují maximální servis žákům, ale tím zároveň i učitelům. Nevyžadují od učitele rozsáhlé přípravy a umožňují mu, aby maximum své energie využil pro individuální práci se žáky.
Navíc předpokládají 15 až 20 minutovou samostatnou práci žáků v každé vyučovací hodině. To učiteli umožní, aby se jednotlivým žákům individuálně věnoval, poskytoval jim okamžitou zpětnou vazbu a podle potřeby jim i jinak pomáhal. Okamžitá kontrola po skončení samostatné práce navíc osvobozuje češtináře od nekonečných oprav stohů sešitů.
Od čeho učebnice osvobozuje žáky?
Především od nudy. Dnes existuje značné procento žáků „nedotčených výukou“, což je velmi výstižný výraz dr. Hausenblase. Jsou to žáci, kteří ztratili kontakt s probíranou látkou, přestali jí rozumět a přestali být pro další učení motivováni.
Toto je u učebnic ALTER prakticky vyloučeno. Rysy programového vyučování totiž umožňují volbu individuálních postupů (pomalejších i rychlejších). Úspěch těchto učebnic plyne mimo jiné i z toho, že širokou nabídkou a dostupností potřebných informací umožňují žákům, aby byli v řešení úkolů úspěšní. To posiluje jejich sebevědomí i vnitřní motivaci.
Kromě toho se ovšem snažíme, aby učebnice promlouvaly současným jazykem o současném světě, aby nabízely ta témata, která jsou pro žáky osobně naléhavá a bezprostředně patří do každodenního kontextu jejich života.
Vstupní texty jednotlivých lekcí v učebnicích češtiny pro druhý stupeň psali známí čeští spisovatelé Stanislav Rudolf, Ivan Klíma a básník Jiří Dědeček. Jak toto rozhodnutí nyní, po dokončení celé řady hodnotíte?
Jako šťastné. Přední čeští spisovatelé se svými texty podíleli na tvorbě všech učebnic českého jazyka ALTER už od první třídy. Jsme totiž přesvědčeni, že umělec – spisovatel dokáže mnohem hlouběji zapůsobit na city člověka, než by to dokázal sebelepší metodik či lingvista. A učiní to navíc krásným, vytříbeným jazykem.
Při volbě autorů jsme ovšem přihlíželi i k tomu, zda mají jazykové vzdělání, neboť požadavky na zastoupení různých mluvnických a pravopisných jevů v jejich textech byly velmi náročné.
Aktivní samostatnou práci žáků přepokládají nejen vaše učebnice češtiny, ale i čítanky. Co pokládáte za smysl literární výchovy?
Vycházíme z přesvědčení, že umění má obrovskou moc a sílu obohatit život člověka, pomáhat mu, když je mu zle, být s ním a umocňovat jeho city, když je mu dobře. To je zvlášť důležité v dnešní době, kdy se na člověka ze všech stran řítí kvanta nejhoršího škváru. Celosvětový odklon od náboženství, v němž byli lidé obklopeni nádhernou architekturou, výtvarnými díly, krásnou hudbou a kultivovanými slovními projevy, nebyl zatím ničím nahrazen. A hledat spásu v návratu k němu není reálné – alespoň ne pro většinu lidí.
Učebnice ALTER chtějí dát žákům možnost procítit krásu a sílu umění. Jak říká malíř Vladimír Komárek: rozumět umění není důležité – důležité je mít z něho potěšení. A tomu chceme v literární výchově žáky naučit. Další z Komárkových myšlenek je tato: Líbí se nám to, k čemu jsme dorostli. Jde o to, abychom dorostli pokud možno vysoko. To chceme žákům umožnit.
Pokládáte za nutné, aby se žáci seznamovali s literárními díly chronologicky, aby znaly dějiny literatury?
Cílem učebnic ALTER není naučit žáky, kdy se kdo narodil, co kdo a kdy napsal, nýbrž rozvíjet jejich schopnost vnímat literární dílo – prózu i báseň, starší literární díla samozřejmě nevyjímaje. V nich totiž žáci zjistí, jak tehdy lidé uvažovali, o čem snili, čeho si vážili, co odsuzovali a hlavně: co z toho dávno minulého mohou získat pro současnost a budoucnost. Samozřejmě, že zájemcům je umožněno i znát přehledy děl a pamatovat si data.
Jakou zásadou jste se řídili při volbě a výběru ukázek?
Snažili jsme se představit díla autorů, o nichž jsme byli přesvědčeni, že mají co říci současnému člověku, a nebrali jsme přitom příliš ohled na to, co se v posledních padesáti letech v čítankách stále dokola uvádělo. Bude-li se tedy i nadále u přijímacích zkoušek na střední školy požadovat znalost stále týchž spisovatelů a stále týchž děl, může to uživatele našich učebnic zpočátku znevýhodňovat.
Čítanky obvykle těží z tzv. zlatého fondu české literatury. Přihlíželi jste k něm?
My jsme přihlíželi nejenom ke zlatému fondu české, ale i evropské a světové literatury. Evropany jsme přece všichni, nejenom žáci, kteří budou literaturu studovat na středních a vysokých školách, a proto nemůžeme okleštit výuku na základních školách jen na literaturu českou.
Když vyšly v loňském roce katalogy požadavků pro nové maturitní zkoušky, s překvapením jsme zjistili, že náš výběr autorů propedeuticky odpovídá výběru požadovanému u nových maturit.
Učebnice Literární výchova obsahuje řadu podrobných úkolů ke každé hodině. Někteří učitelé to možná mohou chápat jako další snahu nalinkovat jim, jak literaturu učit.
Nejde o návody, ale o zásobník úkolů pro samostatnou práci žáků, o velké množství aplikačních úkolů, v nichž mohou žáci rozvíjet schopnost pracovat s literárním textem. Jde nám o svobodnou interpretaci díla, o jeho aktualizaci zasazením do kulis žákova života. Ani v jediném ročníku, ani v jediném oddílu literární výchovy nenajdete otázku: Co tím chtěl autor říci? To, k čemu chceme žáky přivést, je, co dílo říká jim osobně, jak patří do jejich vlastního života.
Co když tam vůbec nepatří?
Respektujeme to. Je to stejně cenné, jako poznání, že jiné dílo jej naopak zasahuje velmi hluboce. Mimoto zastáváme názor, že žák má mít vždy možnost volby, do níž patří také možnost svůj dojem z básně či prozaického díla nesdělovat, nebo si jej vůbec nedefinovat. Některé pocity by násilnou verbalizací jen ztratily na síle.
Učebnice pro výuku češtiny a literární výchovy jsou vlajkovou lodí nakladatelství. Poslední ročník ucelené řady je hotov. Cítíte se být v přístavu?
Vůbec ne, s češtinou máme další plány. V současné době již bylo zahájeno převádění třetích dílů všech učebnic českého jazyka pro druhý stupeň, které obsahují pravopisná cvičení a všestranné jazykové rozbory, na CD-ROMy. Uvažuje se i o elektronické verzi literární výchovy.
Josef Vlášek, Nové knihy 42/2001