Moje ŽIVÁ ABECEDA - náměty a poznámky pro začínající učitele

Moje ŽIVÁ ABECEDA byla sestavena tak, aby v dětech vyvolávala radost a pohodu. Využijeme každé příležitosti, aby měly důvod a příležitost se zasmát (humorné říkanky, obrázky, hádanky, věty utvořené dětmi). Zohledňujeme a uplatňujeme náměty a postupy uvedené v metodické poznámce na 3. straně obálky Mojí ŽIVÉ ABECEDY. Pro celou učebnici platí, že se žáci do výuky aktivně zapojují. Hovoří převážně oni a vyučující jejich práci jen řídí, usměrňuje a pomáhá jim.

Začínáme

 

V prvních hodinách seznámíme žáky s prostředím školy: vstup do školy (zabezpečovací zařízení), jak nalézt svou třídu, WC, tělocvičnu, jídelnu, případně školní družinu... Společně si prohlédneme bezprostřední okolí školy i příjezdovou komunikaci a nacvičujeme přecházení přes vozovku. Děti učíme hrou, předváděním a napodobováním, jak se chovat při vyučování i o přestávkách. Žáci se učí zdravit, případně oslovovat dospělé, učí se být přátelští k sobě navzájem.

Strany 5, 6, 7, 8, 9, 10 – písmena o O, a A, e E, u U, i I   

Protože žáci prošli v posledním ročníku mateřské školy předškolní přípravou, těší se na nové/jiné poznatky a zážitky, které jim nabídne škola. Můžeme tedy hned začít poznáváním nových písmen na prvních stránkách Mojí ŽIVÉ ABECEDY. Zjistíme, která písmena už děti znají. Písmena nakreslí nebo vymodelují a vnímají jejich tvar i zvukovou podobu. Hovoříme i o tom, co zobrazují ilustrace.

Úvodní dějové ilustrace

Náměty pro mluvní cvičení (práce s ilustracemi) mohou být např.: vesnice v okolí, kostel, kolo, bezpečnost; domov, ložnice, kuchyň, osoby, činnosti; pohádky, co umí Ema, co umíš ty; koupelna, hygiena.
Pro rozvoj komunikačních dovedností využijeme vždy úvodní říkanku a obrázek. Opakujeme zpaměti jednotlivé verše, dvojverší i celou říkanku. Pozorujeme nacvičované písmeno, žáci ho hledají a barevně vyznačují v textu říkanky. Pokud je ve třídě k dispozici interaktivní tabule, lze na ní zobrazovat vše, co vyznačují a píšou do sešitů. Žáci o obrázku vyprávějí buď tak, že popisují slovy jednotlivé věci a osoby, nebo podle obrázku a říkanky vyprávějí příběh, který se tam odehrává. Mohou děj dále rozvíjet, např.: Zloděje honí policie... Tátovi uteklo vajíčko, a tak... Ema dopletla svetr a teď začne plést... Děti vyplavily koupelnu a... Vymýšlet si mohou i tak, aby spolužáky rozesmáli.

 

Str. 5, cv. 1:    Nácvik psaní/kreslení nacvičovaného písmene a jeho pojmenování/čtení (rozlišování malého/velkého písmena)

Po vyhledávání nacvičovaného písmene v úvodní říkance se přistoupí ke cv. 1. Žáci vnímají písmeno na začátku slova a pojmenovávají obrázky, jejichž názvy touto hláskou začínají. Nakonec vzor písmene (malého i velkého) obtahují pastelkou.

Str. 5, cv. 2:   Dělení slov na slabiky a určení náslovné hlásky

 

Žáci každý obrázek pojmenují, vysloví jeho název po slabikách a vyznačí tečkami počet slabik. Potom vysloví náslovnou hlásku a napíšou příslušné počáteční písmeno. Na poslední (prázdné) místo nakreslí každý žák vlastní obrázek podle předtištěného počátečního písmene. (Pokud neví, námět je vždy v zadání.) Nakonec i zde vyznačí pod rámeček počet slabik.

U tohoto typu cvičení zařazujeme hry na významy slov:
O jednotlivých obrázcích žáci říkají věty nebo jen slovní spojení, např.: jaké co je (oči jsou modré, zelené, zavřené, otevřené). Lze zde uplatnit, co o daném obrázku vědí (ovce se pase, dává vlnu, může být bílá nebo strakatá... ). Mohou hrát hru ANO - NE: žáci musí poznat chybná, nesmyslná vyjádření (opice žijí v lese za naším městem/vesnicí, osel má 6 nohou... )

Psaní (kreslení, modelování) a výslovnost samohlásek žákům potíže nedělá, znají je z mateřské školy. Pozornost je třeba věnovat písmenu „a" (na str. 6), které má jiný tvar tištěný a jiný tvar psaný nevázaným písmem. Tento tvar bude používán i nadále v Mojí ŽIVÉ ABECEDĚ i v Mém SLABIKÁŘI. Tištěné písmo ze začátku především napodobují – "kreslí" podle předlohy. Cílem této činnosti je čtení, nikoliv samotné psaní. S nápodobou tiskacích písmen projevujeme hodně trpělivosti a tolerance.

Str. 5, cv. 3:    Procvičování učiva a rozkládání slov na hlásky

 

Cvičení tohoto typu slouží k procvičování učiva a rozkládání slov na jednotlivé hlásky. Při rozkladu slova vedeme žáky k tomu, aby si uvědomili, jestli danou hlásku slyší na začátku, uprostřed či na konci slova (případně že jich je ve slově víc). Pracujeme podle zadání v učebnici, pokud žáci s pojmenováním obrázku váhají, dáváme jim další příklady, např. formou hádanek: Co je to? kolo, sůl, dům, pole, šašek, řeka…

Samostatná práce:
Jako samostatnou práci můžeme zadat psaní do písanek. Zohledňujeme náměty a postupy uvedené v jednotlivých písankách.
Na dalších stranách, které se zabývají nácvikem samohlásek (str. 6–10), postupujeme podobně, s invencí vyučujícího a s cílem, aby žáky učení bavilo, aby se na ně těšili. Výuku toho, co znají a bezpečně ovládají, zbytečně neprotahujeme.

Strana 11 a obdobně 15, 19, 23, 31 –  nové písmeno (souhláska) a vyvození slabik   

Vyvození písmene a hlásky m M – obrázek, říkanka

Ověříme si, kolik žáků už písmeno m M zná. Dále pracujeme s obrázkem, ptáme se: co je na něm, jak meloun jíme; mluvíme o významu zeleniny a ovoce. Opakujeme zpaměti jednotlivé verše, dvojverší i celou říkanku. Pozorujeme nacvičované písmeno, žáci ho hledají a barevně vyznačují v textu říkanky (současně může jeden žák pracovat na tabuli). Žáci vypravují o obrázku buď tak, že popisují slovy jednotlivé věci a osoby (pojmenují je), nebo si podle obrázku a říkanky vymýšlejí příběh, reálný nebo pohádkový, vymyšlený (v pohádkovém melounu je…; vydlabaný meloun jako lodička; meloun se kutálí z kopce, dole se rozbije a vyskočí z něj…). Písmeno m M modelujeme a kreslíme jeho tvar, kterým ho žáci budou dále zapisovat.

Str. 11, cv. 1:    Dělení slov na slabiky a oddělení náslovné hlásky

 

Žáci obrázky pojmenují, vysloví tyto názvy po slabikách a vyznačí tečkami počet slabik. Potom vysloví náslovnou hlásku a napíšou příslušné písmeno:

mo | týl    • •    M
ov | ce    • •    O    nebo o | več | ka    • • • O

Hrajeme si s významy slov:
Žáci říkají o jednotlivých obrázcích věty nebo jen slovní spojení, např.: jaké co je, k čemu to slouží... Mohou zde uplatnit, co o daném obrázku vědí. Dále mohou hrát hru ANO – NE, v níž musí poznat chybná nebo nesmyslná vyjádření, všichni volají ANO x NE. Pokud žáky nic nenapadá, pomůže vyučující. Žáci pochopí princip a přidají se s vlastními nápady. Uděláme vše proto, aby hodina byla veselá a měla spád.

Str. 9, cv. 2:    Čtení skupin známých písmen                                 

 

Pracujeme s délkou samohlásek (např. vyznač barevně písmena, která přečteš dlouze). Mohou rozlišovat velká a malá písmena (vyznač barevně všechna velká písmena); nebo obtížnější: vyznač malé písmeno, které přečteš dlouze. Žáci obtahují slabiky s písmenem M.

Strana 10 a obdobně 14, 17, 22, 26, 30 - vyvození slabik s novou souhláskou

Spolu s první souhláskou m M a každou další osvojenou souhláskou probíhá nácvik slabik jako významotvorného celku. Žáci neskládají slabiky z písmen, ale vnímají je ve spojení s návodnými obrázky jako celek. Říkají: malina – MA, meloun – ME…

Str. 10, cv. 2:    Vyvození slabik s novou souhláskou                     

 

Při psaní si žák říká polohlasně slabiku nebo slovo po jednotlivých písmenech a při tom je rovnou zapisuje.

Skládání slov ze slabik

Ze slabik žáci skládají slova: MÁ MA, MÁ ME, MÁ MU… a přidávají další známá písmena: E MA, E MU, E MO! Vnímají tak slabiku v její funkci významotvorné (tvoření slov spolu s chápáním jejich významu) i ve funkci formální (rytmus a členění slov).

Nácvik                                                                                                

 

Při nácviku můžeme postupovat v následujících krocích:

1) Žáci pojmenují obrázek a přečtou slabiku

Při prvním kroku hrajeme hru: hledej kamaráda – žáci si mimo lavice rozdají karty ze Souboru demonstračních obrázků pro vyvození slabik (kód 092711) a Souboru slabik a slov k Živé abecedě (kód 092712) a hledají se navzájem. Ostatní skládají stejným způsobem kartičky z kartonové přílohy, která je součástí učebnice.

2) Po nacvičení 1. kroku postupujeme tak, že žáci sledují obrázek očima a čtou jen slabiky.

3) Ten, kdo zvládl 2. krok, může číst jen slabiky.

Ke krokům 2) a 3) můžeme přidat hru na postřehování – ukážeme obrázek a žáci zvednou kartičku s příslušnou slabikou nebo ukážeme kartičku se slabikou napsanou malými písmeny a žáci zvednou kartičku vytištěnou hůlkovým písmem a naopak.

4) Ze známých slabik skládají žáci krátká slova.

MÁ MA, MÁ ME, MÁ MU… a přidávají další známá písmena: E MA, E MU, E MO! Čtení prvních slov je důležité spojovat s jejich významem, např. tak, že žák přečtené slovo ihned užije ve větě nebo ve slovním spojení:

– MÁMA (naše máma, moje máma, milá máma),
– MÁME (máme pejska a kočičku).

 

Při psaní si žák říká polohlasně slabiku nebo slovo po jednotlivých písmenech a při tom je rovnou zapisuje. Slova, která žáci již dokážou dobře číst jako celek, potom snadno rozloží na hlásky. Při psaní neopisují každé písmeno zvlášť, ale přečtené slovo dokážou analyzovat a po hláskách si je nadiktovat.

 

Čtení dvojslabičných slov                                                                

Čtení dvojslabičných slov probíhá podle schopností žáků jako:  

• čtení celých slov;
• vázané slabikování;
• sekané slabikování (tomu se snažíme spíše předcházet důkladným nácvikem čtení slabik a celých slov).

Práce s celými slovy je radostnější a efektivnější než práce s izolovanými písmeny. Již po probrání prvních souhlásek mohou žáci skládat věty smysluplné i věty „pro zasmání“. Najdou-li pochopení u vyučujících, stane se pro ně počáteční čtení radostí, hrou i zábavou. I čtením humorných nebo nonsensových vět se žáci učí číst a čtenému rozumět.
Přechod mezi jednotlivými způsoby čtení záleží na individuálních možnostech žáků. S žáky, kteří slabikují, dále procvičujeme čtení formou různých her na postřehování slabik. Společně s ostatními pak cvičíme i postřehování větších celků:

• slov složených ze tří písmen (slova dvojslabičná i slova jednoslabičná se zavřenou slabikou: LES, OTA, EMA, OLA; MÁM, SEM, PES, TAM…);
• slov složených ze čtyř písmen (slova dvojslabičná: MÁMA, SAMA, TOPÍ, MELE, PILA…).

Toto postřehování probíhá bez slabikování – žák se cvičí v globálním vnímání a zapamatování si obrazů celých slov.
Ke slabikování děti nikdy nenutíme.

Na dalších stranách s nácvikem nových souhlásek a s nácvikem čtení slabik postupujeme podobně. Pracujeme podle zadání u jednotlivých cvičení a předpokládáme invenci, vynalézavost, nápady a důvtip vyučujícího s cílem, aby učení žáky bavilo, aby se na ně těšili. Výuku toho, co žáci znají a bezpečně ovládají, zbytečně neprotahujeme.

Závěrečné poznámky   

Veškerá činnost v předslabikářovém období by měla být organizována tak, aby byla pro žáky zábavná, zajímavá a pestrá – neměla by je nudit ani přetěžovat. Do hlasitého čtení má být v každém dni zapojen každý žák (slabší čtenáři mohou číst ve dvojici nebo i ve větší skupině; tempo čtení se v těchto případech přizpůsobí možnostem slabšího čtenáře, rychlost čtení usměrňuje vyučující).

Žáci, pro něž je práce s Mojí ŽIVOU ABECEDOU zábavou, jsou pozitivně motivováni, čtou rádi, a to se odráží i v pozitivním přístupu rodičů. K žákům, u nichž se hned na počátku projeví obtíže při rozlišování písmen a odezírání slabik (i když ještě není diagnostikována např. dyslexie nebo jiná porucha učení), je třeba přistupovat s velkým citem a pracovat s nimi tak, aby u nich nevznikla psychická bariéra, která může ve vztahu ke čtení hraničit až s neurózou a strachem ze čtení. Žákova nedůvěra ve vlastní schopnost číst budí pochopitelně nechuť ke čtení jako k činnosti, jež mu působí trápení. Je velkým úkolem a posláním elementaristů toto nepřipustit. S tím je třeba seznámit také rodiče, aby ani oni nevyvíjeli na dítě nátlak, pokud nebudou s jeho výkonem nejprve spokojeni, a tak v něm nevyvolali pocit strachu a ohrožení při každém pokusu číst. Je třeba, aby i rodiče akceptovali fakt, že na počátku je důležitější vztah dítěte ke čtení než jeho momentální výkon.

Délka předslabikářového období závisí na schopnostech žáků, na úrovni třídy a na zkušenosti vyučujícího. Průměrně se pohybuje kolem šesti týdnů.

© Nakladatelství ALTER, s. r. o., 2019