Metodická poznámka
Metodické postupy v pracovních sešitech k učebnicím českého jazyka ALTER vyhovují moderním trendům činné školy. Jejich metodické zpracování odpovídá předpokladu, že úkoly a zadání budou žáci vypracovávat písemně při 15 až 20minutové samostatné práci, která bude součástí každé vyučovací hodiny českého jazyka. Úkoly jsou sestaveny tak, aby se žák zdokonaloval ve čtení s porozuměním, aby ho podněcovaly k přemýšlení, ke zformulování a zapsání řešení, ke zdůvodňování zvoleného postupu; aby se prostřednictvím aplikačních cvičení učil racionálně myslet. Shrnutí poznatků z příslušného cvičení obvykle vychází z pozorování daného jevu a je uvedeno pokynem „Pozoruj…“; tento pokyn se vztahuje vždy k předchozímu cvičení. V případech, kdy tomu tak není, je vždy uvedeno, kde má žák daný jev vyhledat a pozorovat.
Metodika zpracování pracovních sešitů ALTER nestaví na pouhém mechanickém shromažďování poznatků. Nenutí např. všechny žáky, aby již od 4. ročníku používali pouze izolované pádové otázky bez návodných předložkových vazeb. Individualizace výuky vyžaduje od vyučujícího diferencování požadavků s ohledem na možnosti žáků a předpokládá využití všech prostředků, které mohou posílit šance žáka na úspěch. Jednou z nich je i možnost seznamovat se na 1. stupni ZŠ s pádovými otázkami ve spojení s předložkami.
Pracovní sešity k českým jazykům ALTER byly koncipovány s cílem, aby úkoly a aplikační cvičení byly dětmi vnímány jako rozumné, účelné a efektivní. Proto mají žáci ve vybraných případech možnost nahradit zdlouhavé zapisování opakujících se hesel pro odůvodňování jevů dohodnutými symboly (grafickými, písmeny nebo čísly). Cílem není, aby si žák pamatoval cokoliv z vazby číslo nebo grafický znak a skutečnost, kterou označuje. K tomu účelu má vždy tabulku nebo přehled a podle nich se při vyučování orientuje. Abychom zdůraznili, že zástupné symboly (grafické, písmena nebo čísla) nejsou určeny k zapamatování, užívá se v různých přehledech různého značení. Je to alternativa pro užití kódů, s níž se žáci v praktickém životě budou ve stále větší míře setkávat.
Při ústní kontrole a při ústních cvičeních samozřejmě symboly nepoužíváme. Žáci ústně snadno odůvodní pravopisný jev či pojmenují plným názvem slovní druh. Je však nereálné, aby při samostatné práci zapisovali odůvodňování každého pravopisného jevu v plném znění.
Pokud by používání čísel nebo symbolů bylo pro žáky s některými poruchami učení obtížné, nebudeme to od nich vyžadovat a přesvědčíme se individuálně ústní kontrolou, zda požadované jevy ovládají. Je třeba vzít v úvahu fakt, že ústní odůvodňování určitého jevu provádí vždy jen jeden žák. Zapisuje-li se však odůvodnění pomocí symbolů, odůvodňuje každý žák všechny jevy. Efektivita takového postupu je nesrovnatelně vyšší, práce není mechanická a zapamatování je hlubší a trvalejší.
Marie Montessoriová *) doporučuje, aby žáci s poruchami učení používali k označování např. slovních druhů místo čísel barevné geometrické tvary. Pro tyto žáky je možné některá cvičení okopírovat s velkým zvětšením, aby mohli vystřihané geometrické tvary nebo geometrické tvary ze stavebnice pokládat přímo na jednotlivá slova ve větě; označí tak všechna podstatná jména, všechna slova neohebná apod.
V systému výuky podle učebnic ALTER není důležité pořadí, v jakém žák vyjmenuje nebo zapíše vyjmenovaná slova. Cílem výuky není umět tato slova vyjmenovat (to by také nemělo být klasifikováno), cílem je ovládnout jejich pravopis. Stejně tak zapisuje-li žák slovní druhy jejich plnými názvy a změní-li navyklé pořadí, avšak správně je zařadí k slovům ohebným nebo neohebným a vhodně k nim zvolí příklady, pouhou záměnu pořadí nepovažujeme za chybu.
Pracovní sešity k učebnici Český jazyk 4 přinášejí nabídku, jakýsi zásobník cvičení. Není možné chtít, aby všichni žáci vypracovali všechno. Vypracování všech zadání, úkolů a cvičení bude cílem pro žáky, kteří usilují o stupeň, který odpovídá výbornému hodnocení. Žáci, kteří usilují o stupeň chvalitebný, by měli vypracovat minimálně 90 %, pro stupeň dobrý minimálně 80 % z nabídky. Žákům, kteří jsou svým založením pomalejší a při vyučování nestihnou tolik, kolik by si přáli, je žádoucí umožnit, aby si mohli další cvičení podle vlastní volby vypracovat mimo vyučovací hodinu, ve školní družině nebo doma; toto však není vhodné zadávat automaticky jako povinný domácí úkol. Takto vypracovaná cvičení hodnotíme jako rovnocenná s těmi, která žák vypracoval při vyučování.
Pracovní sešity mohou být využívány:
- všemi žáky při samostatné práci ve vyučovacích hodinách (v různém rozsahu);
- k individuálnímu procvičování a docvičování jednotlivých partií učiva;
- jako zásobník rozšiřujících úkolů pro žáky s vysokou výkonností;
- jako zásobník cvičení pro domácí úkoly (zadávané s individuálním přístupem).
Alternativní způsoby kontroly – opravování chyb a odůvodňování správného řešení
Ve 4. ročníku se navazuje na metody používané ve 2. a 3. ročníku (viz www.alter.cz).
I zde je nutno vyčlenit si 5–10 minut z vyučovací hodiny na společnou kontrolu, odůvodňování doplněných jevů a vypracovaných úkolů. To poskytne žákům okamžitou zpětnou vazbu, možnost opravit si nesprávná řešení a slyšet k nim zároveň i odůvodnění. Cílem je umožnit všem žákům, aby v rámci svých individuálních možností byli úspěšní, aby měli možnost většinu chyb si v pracovním sešitě sami opravit. Žák tedy může vyhledávat a opravovat chyby nejen v průběhu samostatné práce, kdy slabším žákům je nápomocen vyučující, ale i při společné závěrečné kontrole, případně i doma nebo po vyučování.
Hodnocení samostatné práce žáků
Pracovní sešity umožňují bodové hodnocení vypracovaných cvičení. Cílem tohoto způsobu je posílit vnitřní motivaci a zainteresovanost žáka na vlastních výsledcích. Nabídka bodového hodnocení je tedy určena především žákům a nepředpokládá se, že vyučující bude v každém cvičení body počítat nebo žákem zaznamenané body kontrolovat. To provede pouze u cvičení, která se podle jeho uvážení mají stát podkladem pro hodnocení stupně ovládnutí učiva. Vyučující sleduje úroveň vypracovávaných úkolů a cvičení denně v průběhu samostatné práce i v průběhu její kontroly. Ve vhodných intervalech (např. 1x týdně) sešity vybere a pouze namátkově zkontroluje, jak byli žáci ve vyhledávání chyb a při jejich opravách úspěšní. V praxi bylo ověřeno, že kontrola vlastní úspěšnosti (počítáním bodů) žáky baví a motivuje je k co nejlepším výsledkům. Zaznamenávání bodového hodnocení je však třeba brát jako možnost, nikoliv jako bezpodmínečnou nutnost.
*) Olga Zelinková: Pomoz mi, abych to dokázal (Pedagogika M. Montessoriové a její metody dnes), Portál