Metodická poznámka
Využití Pracovního sešitu k Českému jazyku 3 ALTER se řídí podobnými zásadami jako u Pracovního sešitu k Českému jazyku 2. I tento sešit slouží především pro samostatnou práci žáků. Předpokládá se, že úkoly a cvičení z příslušné strany (případně stran) v učebnici budou společně ústně probrány a teprve pak bude následovat 15 – 20minutová samostatná práce žáků. V praxi se osvědčilo (dětem dodávalo jistotu), pokud se vyučující po dobu samostatné práce pohyboval mezi žáky, průběžně jejich práci hodnotil, povzbuzoval je a operativně jednotlivcům nebo i skupině žáků pomáhal. Na málotřídních školách provádí vyučující kontrolu namátkově několikrát v průběhu samostatné práce. Pracovní sešit přináší širokou nabídku cvičení, z níž je třeba vybírat, pouze některá budou podle uvážení vyučujícího zadána všem žákům. Těm, kterým po splnění tohoto zadání zbývá ještě čas, doporučujeme poskytnout volnost, aby si v rámci jedné či více stran sami zvolili, která další cvičení chtějí vypracovat, případně i v jakém pořadí. Je třeba mít stále na zřeteli, že každý žák by měl pracovat na svoje osobní maximum. To je z mnoha příčin u jednotlivých žáků různé, proto je žádoucí důsledně dbát, aby jedni nebyli přetěžováni a stresováni množstvím, případně náročností zadaných cvičení a druzí aby se naopak nenudili, protože rozsah a náročnost zadaných úloh podcení jejich možnosti. V pracovním sešitě jsou poznámky informující pedagogy o látce, která je základním učivem pouze v některých vzdělávacích programech. Např. v Dodatcích ke vzdělávacímu programu Základní škola se uvádí:
„V rámečku Co by měl žák umět se vypouštějí hesla: skloňovat podstatná jména určovat osobu, číslo a čas u sloves.“
To znamená, že výuku tohoto učiva nepovažujeme ve 3. ročníku za ukončenou a že nebude hodnocena míra jeho zvládnutí (nebude klasifikováno). Z citovaného dodatku však neplyne, že se učitel nemá, nebo dokonce nesmí tímto učivem ve 3. ročníku zabývat. Shrňme zde některé důvody, které hovoří ve prospěch propedeutiky (elementárního úvodu k uvedenému učivu), a to zejména tehdy, projevují-li žáci sami o nové poznatky zájem.
Není příliš podnětné ani motivující zabývat se převážnou část 3. ročníku v hodinách českého jazyka pouze nácvikem pravopisu (vyjmenovaných slov). Ohýbání slov (skloňování i časování) obohacuje vyjadřování žáků, nabízí širokou paletu úloh pro rozšiřování aktivní slovní zásoby a v ne-poslední řadě významnou měrou přispívá k osvojení pravopisu vyjmenovaných a s nimi příbuzných slov; to vše díky možnosti pozorovat slova ohebná ve všech jejich tvarech.
Hravou formou se tak naplňují poznávací potřeby žáků, předchází se snížení jejich aktivity a zájmu o výuku.
Významná je i skutečnost, že propedeutika tohoto učiva usnadní jeho zvládnutí ve vyšších ročnících.
Redukce uvedená v Dodatcích však zároveň umožňuje, aby se vyučující tímto učivem nezabýval, nejsou-li k tomu ve třídě podmínky, nebo ho využil pouze pro diferencovanou práci jednotlivců či skupin žáků.
Psací náčiní:
Doporučujeme (podobně jako v nižších ročnících), aby žáci používali pro psaní do pracovních sešitů tužku střední tvrdosti, případně jiné psací náčiní, jehož stopu lze snadno vygumovat či jinak odstranit. To usnadní opravy chyb a sníží psychické zatížení žáků. I gumování nebo užívání zmizíku je třeba děti učit, aby stránky sešitu zůstaly čisté a nepoškozené.
Samostatná práce:
V tradičních pracovních sešitech obvykle převažovalo procvičování pravopisu a různá mechanicky řešitelná zadání. Pracovní sešity k učebnicím českých jazyků ALTER obsahují především úkoly, které žáky podněcují k poznávací činnosti, umožňují jim, aby při samostatné práci znovu procházeli posloupností kroků, které vedou k vyřešení úkolu, aby ve vypracovaném úkolu určité jevy vyhledávali, odůvodňovali, aby z nich vyvozovali nebo si ověřovali platnost zobecnění a závěrů. Tyto postupy přinášejí žákům uspokojení nejen z dosaženého cíle (dobře vypracovaného cvičení), ale radost jim působí i sama činnost, která k cíli směřuje. Poznávací úsilí je pak odolné vůči různým těžkostem či přechodným selháním. Pokud je např. žák svým založením pomalejší a při vyučování nestihne tolik, kolik by si přál, je žádoucí umožnit mu, aby si mohl další cvičení podle vlastní volby vypracovat mimo vyučovací hodinu, ve školní družině nebo doma. Toto by však nemělo být zadáváno jako povinný domácí úkol pro všechny žáky. Znovu si připomeňme nutnost přihlížet k rozdílné úrovni možností jednotlivých žáků. Je samozřejmé, že vyučující ve spolupráci s rodiči bude dohlížet na to, aby žák (například z pohodlnosti) svoje možnosti nepodhodnocoval.
Kontrola samostatné práce – oprava chyb, odůvodňování správného řešení:
Po každé samostatné práci následuje asi 5 – 10minutová společná kontrola, která poskytne žákům okamžitou zpětnou vazbu. Mezi cíle výuky patří i vytváření návyku a cvičení schopnosti nalézt ve vlastním písemném projevu chyby a opravit je. Cílem je, aby žák měl co nejvíce možností být úspěšný. Proto mu musí být nabídnuty všechny dostupné zdroje informací, aby mohl dané úkoly zvládnout a plnit je s minimem chyb. Může tedy např. při doplňování i/í – y/ý v kořeni slov průběžně nahlížet do Přehledu vyjmenovaných a s nimi příbuzných slov; určuje-li slovní druhy, může zcela samozřejmě nahlížet do Přehledu slovních druhů; řadí-li slova podle abecedy, může pracovat s kartičkou, na níž má abecedu; kdykoliv může potřebné informace hledat v učebnici.
Vyučující žákovi umožní, aby případné chyby sám objevil a opravil je nejenom v průběhu samostatné práce, ale i při závěrečné kontrole, při níž jsou jevy zároveň odůvodňovány. (Podrobněji viz Metodická poznámka v Pracovním sešitě k učebnici Český jazyk 2, část Vyhledávání a oprava chyb.)
Hodnocení práce žáků:
Pracovní sešity ALTER k učebnicím Český jazyk pro 3. až 5. ročník nabízejí možnost bodového hodnocení. Tato nabídka je určená především žákům a nepředpokládá, že vyučující bude v každém cvičení body počítat nebo žákem zaznamenané body kontrolovat. To provede pouze u cvičení, která se podle jeho uvážení mají stát podkladem pro klasifikaci.
V praxi bylo ověřeno, že počítání bodů žáky baví, neboť jim poskytuje informaci, do jaké míry byli v řešení úkolů úspěšní, a motivuje je k co nejlepším výsledkům. Pokud by však počítání bodů bylo pro některé žáky příliš obtížné, je možné, aby si v kolonce pro body označili vypracované cvičení hvězdičkou a na dolní lištu si nakreslili tolik hvězdiček, kolik cvičení na stránce vypracovali (podobně jako v Pracovním se-šitě k Českému jazyku 2). Vyučující ve vhodných intervalech (např. 1x týdně) sešity vybere a pouze namátkově zkontroluje, jak byli žáci při vyhledávání a opravách chyb úspěšní.
Závěr:
Pracovat na osobní maximum předpokládá, že to není pouze učitel, kdo posuzuje míru úspěchu žáka, ale že je motivačně výhodné umožnit žákům, aby i oni sami mohli hodnotit své výkony vzhledem k jasně vymezeným kritériím. Vědomí, že žák má všechny možnosti k tomu, aby byl v řešení úkolů úspěšný, posiluje jeho sebevědomí, motivuje ho k práci a vytváří pocit bezpečí.