Metodická poznámka
Pracovní sešit k učebnici Český jazyk 2 ALTER obsahuje zásobu cvičení a úkolů pro samostatnou práci žáků. Předpokládá se, že úkoly a cvičení z příslušné strany (případně stran) v učebnici budou nejprve společně ústně probrány a teprve pak bude následovat asi patnáctiminutová samostatná práce žáků. Některá cvičení mohou být zadána všem žákům; doporučujeme však ponechat jim i možnost vlastní volby, neboť je to velmi významný motivační činitel. Žák si např. může volit pořadí, v němž bude cvičení v rámci jedné strany vypracovávat, nebo si může sám rozšiřovat zadání stanovená v pracovním sešitě o další úkoly.
Nabídka rozšiřujících zadání, která může mít vyučující připravena na kartičkách a z nichž si žák sám vybírá:
- Doplněná slova rozděl na slabiky.
- Spočítej a zapiš, kolik je ve cvičení jednoslabičných, dvojslabičných, trojslabičných a víceslabičných slov.
- Ze zadaného cvičení vyber několik slov a utvoř s nimi humorné věty (napiš je na volný list nebo do bloku).
- Vymysli pro spolužáky hádanku, jejímž řešením bude některé slovo z daného cvičení.
- Vypiš slovo, které označuje osobu, a uveď, co tato osoba může nebo nemůže dělat.
- Vypiš dvě slova, která označují zvířata. Tato zvířata nakresli.
- Vypiš tři slova, která označují věci, a napiš, kde tyto věci obvykle nebývají.
- Vypiš dvě slova, která říkají, co někdo dělá. Potom před spolužáky tuto činnost předveď a nech je hádat, která slova máš vypsaná.
- Sestav jednoduchou křížovku, jejíž tajenkou bude krátké slovo z daného cvičení.
- K obsahu cvičení z pracovního sešitu vymysli pro spolužáky obtížnou otázku.
- Nakresli ilustraci, podle níž budou spolužáci hádat, kterou část textu obrázek zachycuje.
Žák si však nemusí vybírat jen z nabídnutých kartiček, může si vymyslet vlastní úkoly. O takové úkoly pak můžeme rozšířit i nabídku cvičení.
V průběhu samostatné práce vyučující sleduje práci jednotlivých žáků, všímá si jejich chyb a pomáhá jim opravovat je. Pozornost věnuje zejména žákům, kterým dané cvičení činí potíže, ale povzbuzuje k dalším činnostem i děti, které jsou už s prací hotovy.
Nejvhodnějším psacím náčiním pro pracovní sešity je tužka či gumovací pero, neboť usnadňuje opravování chyb – žák chybu vygumuje a napíše správné řešení. Pokud někteří žáci chtějí psát inkoustovým perem, samozřejmě jim v tom nebráníme.
Vyučovací hodina by měla být rozčleněna tak, aby po každé samostatné práci následovala pěti- až desetiminutová společná kontrola se zdůvodňováním doplněných jevů. Tato okamžitá zpětná vazba je důležitým článkem v procesu učení a dlouhodobého zapamatování.
Vyhledávání a oprava chyb:
- Žáky průběžně vyzýváme, aby si cvičení sami kontrolovali; snažíme se, aby pochopili, že kontrola není zbytečná ani samoúčelná.
- V průběhu samostatné práce může vyučující žáka upozornit, na kterém řádku udělal chybu, a vyzvat ho, aby ji sám objevil a opravil. Pokud se žákovi nepodaří chybu nalézt, upozorní na ni učitel přímo a vybídne ho, aby odůvodnil správné řešení.
- Objeví-li žák chybu až při společné kontrole po skončení samostatné práce, může ji hned opravit. Pomalejší žáci pravděpodobně nestihnou provádět opravy průběžně. Vedeme je proto k tomu, aby si chybu tužkou podtrhli – takto označené chyby si pak opraví dodatečně, obvykle pod dohledem vyučujícího nebo doma s rodiči. Aby opravování chyb bylo efektivní, neměl by jej žák provádět mechanicky, správná řešení by měl odůvodňovat.
- I po výše uvedených způsobech oprav vyučující sešity ve vhodných intervalech (např. 1x týdně) vybere a zkontroluje, zda si žáci chyby svědomitě opravili. Netradiční, ale k žákům vstřícný je následující způsob: Vyučující chybu barevně a nesmazatelně podtrhne; žák provede opravu tak, že chybu vygumuje a následně ji opraví. Barevné označení mu pak připomíná, že v daném místě udělal původně chybu. Tento způsob napomáhá vizuální fixaci správného pravopisu, usnadní žákům opravy a učitelům pak jejich kontrolu.
Po provedení společné kontroly cvičení ze stran pracovního sešitu věnujeme pozornost i cvičením, která žáci vypracovali nad rámec stanovený zadáními.
Hodnocení práce žáků:
Pracovní sešity ALTER umožňují průběžně využívat hodnocení vyznačením hvězdičky v pravém dolním okraji každé strany. Žák má i při letmém prolistování svého sešitu přehled o tom, kolik cvičení vypracoval. Na stranách souhrnného opakování je za každým cvičením tabulka bodového hodnocení. Vyučující může občas zapsat i hodnocení slovní.
Všechny tyto způsoby hodnocení jsou pro žáka motivující, protože mu poskytují přehled o tom, co umí, nebo naopak které učivo mu činí potíže. Pokud si látku dostatečně neosvojil nebo pokud vypracoval málo cvičení, získává méně pozitivních hodnocení (menší počet obrázků nebo bodů), to však může kdykoliv napravit. Z vlastní vůle (nikoliv jako povinný domácí úkol) si může cvičení, která nestihl v hodině vypracovat, dokončit doma nebo po vyučování. Cvičení vypracovaná mimo vyučovací hodinu mohou být hodnocena jako rovnocenná s těmi, která vypracoval při samostatné práci. Snaha odvádět maximální osobní výkon je nepochybně pozitivnějším motivem než opravování „špatných“ známek. Známkou hodnotíme obvykle zvládnutí větších, zpravidla uzavřených celků, např. pravopis y/ý po tvrdých souhláskách, i/í po měkkých souhláskách. Průběžné hodnocení však lze převádět na klasifikaci známkou až před pololetím a koncem školního roku. V tomto systému není žák denně ohrožován trestem (špatnou známkou) za každou chybu, kterou při nácviku udělá, případně za svou momentální fyzickou či psychickou indispozici. Výsledkem slovního nebo bodového hodnocení je naopak zvýšení jeho vnitřní motivace a sebedůvěry. Aby se žák mohl efektivně učit, je třeba zajistit mu pocit bezpečí a dopřát mu radost z úspěšného řešení přiměřeně náročných úkolů. Přitom je nutné mít na zřeteli jeho možnosti a zajistit, aby každý mohl pracovat na své osobní maximum. Denně je třeba předkládat žákům diferencované podněty a úkoly, aby se mohli individuálně rozvíjet, aby jedni nebyli stresováni a druzí se nenudili. Takovou diferenciaci a individualizaci výuky učebnice i pracovní sešity ALTER umožňují.