Totalitní texty už v současných učebnicích asi opravdu nenajdete. Nicméně některé tituly jako by zakonzervovaly staré časy, když například při popisu osoby autoři dávají školákům za úkol vylíčit Boženu Němcovou a při popisu věci malovanou truhlu z muzea. Pravopisné jevy jsou často demonstrovány na textech autorů z počátku minulého nebo z konce předminulého století a žáci zkoumají výrazy typu „toť“, „dnít“, „svlažené“, „naň“ a podobně.
O to větší překvapení zažijete, když si nalistujete třeba nejnovější učebnici českého jazyka pro 9. třídu z nakladatelství Alter, která je postavena na zcela soudobých základech. Nechce žáka zahltit přemírou informací, ale spíš ho aktivně vést k tomu, aby si je sám dokázal vyhledat a používat. Proto v učebnici najdete nejen odkazy na Pravidla českého pravopisu a řadu jazykových i výkladových slovníků, ale také poučení o postupu při vyhledávání informací na internetu, v elektronických encyklopediích a digitálních slovnících. Ke konkrétní látce jsou pak uvedeny i webové stránky.
Zatímco dřív se učebnice češtiny a čítanky opíraly o slova klasiků typu Aloise Jiráska či Svatopluka Čecha, tvůrci Českého jazyka pro 9. třídu i Čítanky a Literární výchovy z Alteru oslovili současné autory - Jiřího Dědečka a Ivana Klímu, aby napsali vstupní texty učebnic. Žáky vedou ke komunikaci, jako jsou současná politika, šikana, ekologické problémy, drogy, láska i pornografie.
Využívají ukázky z novin a časopisů, texty písniček z muzikálů, přehledné tabulky a grafy, ale také reprodukce moderních výtvarných děl a fotografií.
PhDr. Blanka Kovaříková, Vlasta 46/2001